GNU – Wikipedie

GNU – Wikipedie Přeskočit na obsah Hlavní menu Hlavní menu přesunout do postranního panelu skrýt Navigace Hlavní strana Nápověda Potřebuji pomoc Nejlepší články Náhodný článek Poslední změny Komunitní portál Pod lípou Speciální stránky Hledání Hledat Vzhled Podpořte Wikipedii Vytvoření účtu Přihlášení Osobní nástroje Podpořte Wikipedii Vytvoření účtu Přihlášení Obsah přesunout do postranního panelu skrýt (úvod) 1 Historie 2 Komponenty 3 Varianty GNU 4 Odkazy Přepnout podsekci Odkazy 4.1 Reference 4.2 Související články 4.3 Externí odkazy Přepnout obsah GNU 75 jazyků Afrikaans العربية Azərbaycanca Български বাংলা Bosanski Català کوردی Dansk Deutsch Ελληνικά English Esperanto Español Eesti Euskara فارسی Suomi Français Frysk Galego עברית हिन्दी Hrvatski Magyar Bahasa Indonesia Ilokano Íslenska Italiano 日本語 La .lojban. ಕನ್ನಡ 한국어 Kurdî Кыргызча Latina Lombard Lietuvių Latviešu Олык марий Македонски മലയാളം Bahasa Melayu Nederlands Norsk bokmål Polski Português Română Русский Sardu Srpskohrvatski / српскохрватски Simple English Slovenčina Slovenščina Shqip Српски / srpski Svenska தமிழ் తెలుగు ไทย Tagalog Türkçe Татарча / tatarça ئۇيغۇرچە / Uyghurche Українська اردو Oʻzbekcha / ўзбекча Vèneto Tiếng Việt Winaray 吴语 ייִדיש 閩南語 / Bân-lâm-gí 粵語中文 Upravit odkazy Článek Diskuse čeština Číst Editovat Editovat zdroj Zobrazit historii Nástroje Nástroje přesunout do postranního panelu skrýt Akce Číst Editovat Editovat zdroj Zobrazit historii Obecné Odkazuje sem Související změny Načíst soubor Trvalý odkaz Informace o stránce Citovat stránku Získat zkrácené URL Přepnout na původní parser Tisk/export Vytvořit knihu Stáhnout jako PDF Verze k tisku Na jiných projektech Abstract Wikipedia Wikimedia Commons Položka Wikidat Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt Z Wikipedie, otevřené encyklopedie [[C (programovací jazyk)|C]] a [[Jazyk symbolických adres|assembler]])"},"uživatelské rozhraní":{"wt":"[[GNOME]]"},"licence":{"wt":"[[GNU General Public License|GNU GPL]], [[GNU Lesser General Public License|GNU LGPL]], [[Affero General Public License|GNU AGPL]], [[GNU Free Documentation License|GNU FDL]], [[GNU FSDG]]<ref name=\"lic\" /><ref name=\"fsdg\" />"},"stav":{"wt":"Aktivní"},"podporované platformy":{"wt":"[[x86-64]] a další"},"způsob aktualizace":{"wt":""},"správce balíčků":{"wt":""}},"i":0}}]}'>GNU Trisquel GNU/Linux</a>"}'>Operační systém Trisquel GNU/Linux Vyvíjí Free Software Foundation Rodina OS Unix-like Podporované platformy x86-64 a další Typ jádra mikrojádro (GNU Hurd) nebo monolitické (GNU Linux-libre, fork Linuxu) Programovací jazyk různé (zejména C a assembler) Výchozí uživatelské rozhraní GNOME Licence GNU GPL, GNU LGPL, GNU AGPL, GNU FDL, GNU FSDG[1][2] Stav Aktivní Oficiální web www.gnu.org GNU (výslovnost [ɡnuː]IPA; anglicky také pakůň, odtud logo systému i projektu) je rozsáhlá sbírka svobodného softwaru (387 balíčků k červnu 2025) projektu GNU,[3] kterou lze použít jako operační systém nebo lze její části použít na jiných operačních systémech. Její jméno je rekurzivní zkratka pro anglické „GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro ni ještě nebylo dopsáno oficiální jádro operačního systému GNU Hurd ([ɡnuː ˈhəːd]), používá obvykle jádro Linux nebo Linux-libre, případně jiná svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např. GNU/Linux nebo Nexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNU Richardem Stallmanem, který započal v roce 1984 a byl hlavním záměrem nadace Free Software Foundation (FSF). V roce 2024 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například jádra operačních systémů z rodiny BSD, můžou být použita společně s GNU softwarem. Historie [editovat | editovat zdroj] 27. září 1983 byl Richardem Stallmanem na stránkách net.unix-wizards a net.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému.[4][5] Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software).[6] Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písně The Gnu.[7] Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli „free“ (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli: volně studovat zdrojový kód softwaru, který používají volně sdílet software s jinými uživateli volně upravovat chování programu volně zveřejňovat upravené verze softwaru. Tato myšlenka byla později uveřejněna jako GNU Manifest v dubnu roku 1985.[5] Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing Systemem,[6] což byl raný operační systém napsaný v jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby minipočítače PDP-10, pro který byl napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému.[7][8] Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem.[9] Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.[8] S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako například TeX (výslovnost [tech], angl. [tek]) sázecí software, X Window System[5] a jádro Mach, které formuje základ GNU Mach jádra GNU Hurd (oficiální jádro GNU).[10] S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi,[11] vzdělávacími institucemi a neziskovými společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořil Free Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najalo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.[12][13] Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firma Cygnus Solutions,[11] nyní součástí Red Hat.[14] Komponenty [editovat | editovat zdroj] Základní systémové komponenty obsahují GNU Compiler Collection (GCC), GNU C Library (glibc) a GNU Core Utilities (coreutils), ale také GNU Debugger (GDB), GNU binutils (binutils), Bash shell[10][15] a GNOME[16] Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako varianty BSD, Solaris a macOS.[17] Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jako MS Windows[18] a macOS.[19] V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.[20] V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.[21] Varianty GNU [editovat | editovat zdroj] Oficiální jádro Projektu GNU je GNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 je linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.[22] Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD.[23] FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován za variantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termín GNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi).[24][25][26] GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující linuxové jádro zejména gNewSense, Trisquel a Parabola GNU/Linux.[27] Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahují Nexenta Core (GNU a jádro OpenSolaris) [28] a GNU-Darwin.[29] Odkazy [editovat | editovat zdroj] Reference [editovat | editovat zdroj] V tomto článku byl použit překlad textu z článku GNU na anglické Wikipedii. <a href=\"./GNU#cite_note-lic-1\" id=\"mwARM\">[1]</a>\n<sup about=\"#mwt47\" class=\"mw-ref reference\" rel=\"dc:references\" typeof=\"mw:Extension/ref\" id=\"mwARc\" data-mw='{\"name\":\"ref\",\"attrs\":{\"name\":\"fsdg\"},\"body\":{\"id\":\"mw-reference-text-cite_note-fsdg-2\"}}'><a href=\"./GNU#cite_note-fsdg-2\" id=\"mwARg\">[2]</a>\n<sup about=\"#mwt49\" class=\"mw-ref reference\" rel=\"dc:references\" typeof=\"mw:Extension/ref\" id=\"mwARw\" data-mw='{\"name\":\"ref\",\"attrs\":{\"name\":\"stallmanovo\"},\"body\":{\"id\":\"mw-reference-text-cite_note-stallmanovo-4\"}}'><a href=\"./GNU#cite_note-stallmanovo-4\" id=\"mwAR0\">[4]</a>\n<sup about=\"#mwt51\" class=\"mw-ref reference\" rel=\"dc:references\" typeof=\"mw:Extension/ref\" id=\"mwASE\" data-mw='{\"name\":\"ref\",\"attrs\":{\"name\":\"internethist\"},\"body\":{\"id\":\"mw-reference-text-cite_note-internethist-5\"}}'><a href=\"./GNU#cite_note-internethist-5\" id=\"mwASI\">[5]</a>\n<sup about=\"#mwt53\" class=\"mw-ref reference\" rel=\"dc:references\" typeof=\"mw:Extension/ref\" id=\"mwASY\" data-mw='{\"name\":\"ref\",\"attrs\":{\"name\":\"intervention\"},\"body\":{\"id\":\"mw-reference-text-cite_note-intervention-6\"}}'><a href=\"./GNU#cite_note-intervention-6\" id=\"mwASc\">[6]</a>\n<sup about=\"#mwt55\" class=\"mw-ref reference\" rel=\"dc:references\" typeof=\"mw:Extension/ref\" id=\"mwASs\" data-mw='{\"name\":\"ref\",\"attrs\":{\"name\":\"rms-zagreb-talk\"},\"body\":{\"id\":\"mw-reference-text-cite_note-rms-zagreb-talk-7\"}}'><a href=\"./GNU#cite_note-rms-zagreb-talk-7\" id=\"mwASw\">[7]</a>\n<sup about=\"#mwt57\" class=\"mw-ref reference\" rel=\"dc:references\" typeof=\"mw:Extension/ref\" id=\"mwATA\" data-mw='{\"name\":\"ref\",\"attrs\":{\"name\":\"opensource2.0\"},\"body\":{\"id\":\"mw-reference-text-cite_note-opensource2.0-8\"}}'><a href=\"./GNU#cite_note-opensource2.0-8\" id=\"mwATE\">[8]</a>\n<sup about=\"#mwt59\" class=\"mw-ref reference\" rel=\"dc:references\" typeof=\"mw:Extension/ref\" id=\"mwATU\" data-mw='{\"name\":\"ref\",\"attrs\":{\"name\":\"tev\"},\"body\":{\"id\":\"mw-reference-text-cite_note-tev-9\"}}'><a href=\"./GNU#cite_note-tev-9\" i…