Led – Wikipedie Přeskočit na obsah Hlavní menu Hlavní menu přesunout do postranního panelu skrýt Navigace Hlavní strana Nápověda Potřebuji pomoc Nejlepší články Náhodný článek Poslední změny Komunitní portál Pod lípou Speciální stránky Hledání Hledat Vzhled Podpořte Wikipedii Vytvoření účtu Přihlášení Osobní nástroje Podpořte Wikipedii Vytvoření účtu Přihlášení Obsah přesunout do postranního panelu skrýt (úvod) 1 Vznik 2 Morfologie 3 Formy ledu 4 Vlastnosti 5 Naleziště 6 Využití 7 Exotické fáze ledu Přepnout podsekci Exotické fáze ledu 7.1 Amorfní led 7.2 Superionický led 8 Odkazy Přepnout podsekci Odkazy 8.1 Reference 8.2 Literatura 8.3 Související články 8.4 Externí odkazy Přepnout obsah Led 155 jazyků Afrikaans Alemannisch አማርኛ Aragonés Ænglisc العربية ܐܪܡܝܐ مصرى অসমীয়া Asturianu Atikamekw Авар Aymar aru Azərbaycanca تۆرکجه Žemaitėška Bikol Central Bajau Sama Беларуская (тарашкевіца) Беларуская Betawi Български भोजपुरी বাংলা Bosanski Català 閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄ Cebuano ᏣᎳᎩ Tsetsêhestâhese کوردی Чӑвашла Cymraeg Dansk Deutsch Zazaki डोटेली Ελληνικά Emiliàn e rumagnòl English Esperanto Español Eesti Euskara فارسی Suomi Na Vosa Vakaviti Français Frysk Gaeilge Gàidhlig Galego Avañe'ẽ Hausa 客家語 / Hak-kâ-ngî עברית हिन्दी Hrvatski Kreyòl ayisyen Magyar Հայերեն Interlingua Bahasa Indonesia Interlingue Iñupiatun Ido Íslenska Italiano 日本語 Jawa ქართული Taqbaylit Kumoring Қазақша ಕನ್ನಡ 한국어 Кыргызча Latina Limburgs Lombard Lingála Lietuvių Latviešu Мокшень Malagasy Māori Minangkabau Македонски മലയാളം Монгол ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ मराठी Bahasa Melayu မြန်မာဘာသာ Эрзянь Nāhuatl Nedersaksies Plattdüütsch नेपाली Nederlands Norsk nynorsk Norsk bokmål Nouormand Occitan ଓଡ଼ିଆ ਪੰਜਾਬੀ Deitsch Polski پنجابی Português Runa Simi Română Руски Русский Саха тыла Sicilianu Scots سنڌي Srpskohrvatski / српскохрватски සිංහල Simple English Slovenčina Slovenščina Soomaaliga Shqip Српски / srpski Sunda Svenska Kiswahili Ślůnski தமிழ் Tayal తెలుగు Тоҷикӣ ไทย Tagalog Türkçe Українська اردو Oʻzbekcha / ўзбекча Vèneto Vepsän kel’ Tiếng Việt West-Vlams Volapük Walon Winaray 吴语 ייִדיש Vahcuengh 文言 閩南語 / Bân-lâm-gí 粵語 中文 IsiZulu Upravit odkazy Článek Diskuse čeština Číst Editovat Editovat zdroj Zobrazit historii Nástroje Nástroje přesunout do postranního panelu skrýt Akce Číst Editovat Editovat zdroj Zobrazit historii Obecné Odkazuje sem Související změny Načíst soubor Trvalý odkaz Informace o stránce Citovat stránku Získat zkrácené URL Přepnout na původní parser Tisk/export Vytvořit knihu Stáhnout jako PDF Verze k tisku Na jiných projektech Abstract Wikipedia Wikimedia Commons Wikicitáty Položka Wikidat Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Tento článek je o pevném skupenství vody. Další významy jsou uvedeny na stránce Led (rozcestník). 2</sub>O"},"barva":{"wt":"čirý až mléčně zakalený"},"vzhled":{"wt":"agregáty"},"soustava":{"wt":"šesterečná"},"tvrdost":{"wt":"1,5"},"lesk":{"wt":"skelný"},"štěpnost":{"wt":"neštěpný"},"index lomu":{"wt":""},"vryp":{"wt":"bílý"},"hustota":{"wt":"0,917"},"rozpustnost":{"wt":""},"ostatní":{"wt":""}},"i":0}}]}'>Led Sněhové vločky Obecné Kategorie Minerál Chemický vzorec H2O Identifikace Barva čirý až mléčně zakalený Vzhled krystalu agregáty Soustava šesterečná Tvrdost 1,5 Lesk skelný Štěpnost neštěpný Vryp bílý Hustota 0,917 g ⋅ cm−3 Led (chemický vzorec H2O) je pevné skupenství vody. Pokud vznikl přírodním procesem, je považován za minerál,[1] v některých mineralogických systémech se však neuvádí vůbec nebo pouze okrajově. Vznik [editovat | editovat zdroj] Při běžném atmosférickém tlaku tekutá voda tuhne v led při teplotě 0 °C (273,15 K, 32 °F). Jestliže jsou ve vodě rozpuštěny další látky (např. sůl kamenná), může voda zůstat tekutá i při teplotách pod bodem mrazu. Morfologie [editovat | editovat zdroj] Dobře vyvinuté krystaly jsou vzácné, nejčastěji celistvé, rozpadavé, zrnité či sypké agregáty. V atmosféře se vyskytuje v podobě sněhových vloček – kostrovitých krystalů (složitě členěných šestiramenných hvězd), které jsou zploštělé podle {0001}. Formy ledu [editovat | editovat zdroj] Led existuje v mnoha formách, např.: sníh, ledovec kroupy jinovatka, námraza kra rampouch Světová meteorologická organizace definuje různé druhy ledu v závislosti na původu, velikosti, tvaru, váze, atd.[2] Vlastnosti [editovat | editovat zdroj] Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nehtem (má tvrdost 1,5), hustota 0,917 g/cm³, křehký, neštěpný, lom je lasturnatý. Při dlouhodobém působení tlaku plastický, tepelně nestálý – taje při teplotě 0 °C. Při teplotách pod −80 °C krystaluje v krychlové soustavě. Relativní permitivita εr je 3,1. Optické vlastnosti: Barva: čirý až mléčně zakalený, namodralá, modrozelená, bílá. Průhledný až průsvitný, vryp je bílý, lesk skelný. Chemické vlastnosti: Složení: H 11,19 %, O 88,81 %. Naleziště [editovat | editovat zdroj] Běžný, byť v teplejších oblastech sezónní výskyt. Je významnou součástí půd a sedimentů ve vyšších zeměpisných a nadmořských výškách. Využití [editovat | editovat zdroj] Prodavač ledu (1872) Dříve těžen v zimních měsících tzv. ledaři, uskladněn v ledárnách, používal a dodnes se používá k chlazení potravin v teplejších obdobích roku. V současnosti se led k témuž účelu vyrábí průmyslově. Další využití: skladování potravin a zboží podléhající rychlé zkáze, provozování ledových kluzišť a zimních stadionů. Kostky ledu najdou využití při přípravě chlazených nápojů (popř. po rozmixování jako ledové tříště) a nebo při ošetřování poranění jako jsou vymknutí kloubů, otoky či po kousnutí, bodnutí, uštknutí. Mezi raritní využití patří výroba soch a skulptur z ledu jako ozdoba na party nebo ledový hotel (např. Jukkasjärvi Ice Hotel). Exotické fáze ledu [editovat | editovat zdroj] Fázový diagram vody Předchozí odstavce pojednávají o nejběžnější pevné fázi ledu, označované jako led Ih. Vyznačuje se šesterečnou (hexagonální) krystalovou strukturou. Je stabilní při teplotách od bodu tuhnutí až k 73 K a tlacích do 200 MPa. Led Ic je metastabilní fází s krychlovou (kubickou) krystalovou strukturou podobnou diamantu. Vzniká při teplotách 130–150 K a zůstává stabilní až do 200 K, kde přechází ve fázi Ih. Vyskytuje se ojediněle v horních vrstvách atmosféry.[3][4] Ostatní pevné krystalické fáze (s výjimkou ledu XI) jsou uměle připravené. Některé by se mohly vyskytovat na ledových planetách (např. na Jupiterově Ganymedu).[4] Ve stručné charakteristice jsou uvedeny typické podmínky vzniku, přesný fázový diagram je složitější:[5] Led II je fází s klencovou (trigonální) krystalovou strukturou. Vzniká z ledu Ih při teplotě 198 K a tlaku 300 MPa. Led III je fází s čtverečnou (tetragonální) krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 250 K a tlaku 300 MPa. Led IV je metastabilní fází s klencovou (trigonální) krystalovou strukturou. Vzniká při teplotě od 145 K a tlaku 810 MPa pomalým ohřátím amorfního ledu HDA (viz níže). Led V je fází s jednoklonnou (monoklinickou) krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 253 K a tlaku 500 MPa. Led VI je fází s čtverečnou (tetragonální) krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 270 K a tlaku 1100 MPa. Led VII je fází s krychlovou (kubickou) krystalovou strukturou, ve které atomy kyslíku tvoří prostorově centrovanou mřížku a každý z nich je vázaný se čtyřmi atomy vodíku, z toho dvěma kovalentními a dvěma vodíkovými vazbami. Vzniká tuhnutím vody při tlaku nad 2200 MPa. Při zvyšování tlaku nad 5100 MPa přechází do přechodové fáze se čtverečnou (tetragonální) strukturou, nazývané led VIIt, a po zvýšení tlaku nad cca 31 GPa přechází v led X. Naopak při parametrech blízkých jeho křivce tání byla pozorována specifická fáze plastického ledu VII, představující přechodovou fázi k ledu superionickému.[6][7][8][9] Led VIII je fází s čtverečnou (tetragonální) krystalovou strukturou. Vzniká z ledu VII ochlazením pod 278 K. Led IX je metastabilní fází s čtverečnou (tetragonální). Vzniká z ledu III prudkým ochlazením na teplotu 165 K. Je stabilní při teplotách pod 140 K a tlacích 200–400 MPa. Led X je fází s krychlovou (kubickou) krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při tlaku nad 70 GPa. Led XI je fází s kosočtverečnou (ortorombickou) krystalovou strukturou. Vzniká z ledu Ih při nízkých teplotách. Je nejstabilnější pevnou fází vody. Byl nalezen v antarktickém ledu. Led XII je metastabilní fází s čtverečnou (tetragonální) krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 260 K a tlaku 550 MPa (v oblasti stability ledu V), nebo z ledu Ih prudkým stlačením (cca 1000 MPa/min), případně ohřátím amorfního ledu HDA při tlacích 800–1600 MPa. Led XIII je fází s jednoklonnou (monoklinickou) krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě pod 130 K a tlaku 500 MPa. Led XIV je fází s kosočtverečnou (ortorombickou) krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 118 K a tlaku 1200 MPa. Led XV, experimentálně prokázaný neutronovou difrakcí v r. 2009, je termodynamicky stabilní při teplotách pod cca 130 K a tlacích v rozmezí 0,8–1,5 GPa. Uspořádáním vodíkových atomů je protějškem ledu VI, takže výsledná struktura je antiferoelektrická (elektrická polarizace ledu jako dielektrika je obdobná magnetické polarizaci antiferomagnetik).[10] Led XVI je krystalickou fází uměle připravenou v r. 2014 vyprázdněním klathrátu původně obsahujícího neonové molekuly obestavěné strukturou vázaných vodních molekul. Má nejmenší hustotu ze známých (experimentálně vytvořených) krystalických forem ledu,[11][12] třebaže teoretické výpočty ukazují na možnost fází s ještě nižší hustotou, majících strukturu obdobnou zeolitům, které by mohly existovat za velmi nízkých tlaků, tzv. aeroledů.[13] Led XVII je krystalickou fází s pórovitou strukturou, uměle připravenou v r. 2016 vyprázdněním vodíkových molekul z vázané struktury s molekulami vody.[14] Led XVIII není klasickou krystalickou fází, ale superionickým ledem s plošně centrovanou mřížkou atomů kyslíku, vizte níže. Led XIX, experimentálně prokázaný neutronovou difrakcí v r. 2021, je velmi podobný (včetně antiferoelektrismu) ledu XV (byl za něj původně považován), vznikající pomalým chlazením při tlacích nad 2 GPa nebo ve vodě dopované těžkou vodou.[15] Jeho struktura vzniká deformacemi, které zahrnují naklánění a stlačování hexamerních klastrů, vedoucí k redukci prostorové grupy symetrie na kosočtverečný (ortorombický) typ Pbcn.[16] (Studie z r. 2022 označuje jako led XIX superionický led s kubickou prostorově centrovanou mřížkou, vizte níže.[17][18]) Led XX je značení používané pro superionický bcc led s nízkou hustotou, vizte níže.[19] L…