Smrt – Wikipedie Přeskočit na obsah Hlavní menu Hlavní menu přesunout do postranního panelu skrýt Navigace Hlavní strana Nápověda Potřebuji pomoc Nejlepší články Náhodný článek Poslední změny Komunitní portál Pod lípou Speciální stránky Hledání Hledat Vzhled Podpořte Wikipedii Vytvoření účtu Přihlášení Osobní nástroje Podpořte Wikipedii Vytvoření účtu Přihlášení Obsah přesunout do postranního panelu skrýt (úvod) 1 Významy pojmu smrt 2 Diagnostika smrti Přepnout podsekci Diagnostika smrti 2.1 Smrt z právního hlediska 3 Rozdělení smrti podle příčin Přepnout podsekci Rozdělení smrti podle příčin 3.1 Stárnutí 4 Význam smrti 5 Oznámení smrti Přepnout podsekci Oznámení smrti 5.1 Pohřeb 6 Náhledy na smrt Přepnout podsekci Náhledy na smrt 6.1 Posmrtný život 6.2 Konec existence 6.3 Kontinuita existence 7 Smrt v mytologii a pověstech Přepnout podsekci Smrt v mytologii a pověstech 7.1 Čas smrti 7.2 Nekrangelie 7.3 Oddálení smrti 7.4 Přivolání smrti 7.5 Nesmrtelnost 7.6 Personifikace smrti 7.6.1 Starověká Indie 7.6.2 Starověký Egypt 7.6.3 Starověké Řecko 7.6.4 Starověký Řím 7.6.5 Keltská mytologie 7.6.6 Severská mytologie 7.6.7 Slovanská mytologie 7.6.8 Středověk v Evropě 7.7 Vracení zemřelých 7.8 Nekromancie 8 Smrt v umění Přepnout podsekci Smrt v umění 8.1 Personifikace smrti 8.2 Ohlášení smrti 9 Odkazy Přepnout podsekci Odkazy 9.1 Reference 9.2 Literatura 9.3 Související články 9.4 Externí odkazy Přepnout obsah Smrt 180 jazyků Afrikaans Alemannisch አማርኛ Aragonés العربية ܐܪܡܝܐ الدارجة مصرى অসমীয়া Asturianu Авар Azərbaycanca تۆرکجه Башҡортса Boarisch Žemaitėška Bikol Central Беларуская (тарашкевіца) Беларуская Български भोजपुरी বাংলা བོད་ཡིག Brezhoneg Bosanski Batak Mandailing Basa Ugi Буряад Català 閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄ Нохчийн Cebuano کوردی Corsu Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ Чӑвашла Cymraeg Dansk Dagbanli Deutsch Zazaki ދިވެހިބަސް Ελληνικά English Esperanto Español Eesti Euskara Estremeñu فارسی Suomi Võro Français Frysk Gaeilge 贛語 Kriyòl gwiyannen Galego Avañe'ẽ Gungbe Hausa 客家語 / Hak-kâ-ngî עברית हिन्दी Fiji Hindi Hrvatski Kreyòl ayisyen Magyar Հայերեն Արեւմտահայերէն Interlingua Jaku Iban Bahasa Indonesia Ilokano ГӀалгӀай Ido Íslenska Medžuslovjansky Italiano ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut 日本語 Jawa ქართული Taqbaylit Jju Kabɩyɛ Tyap Gĩkũyũ Қазақша ភាសាខ្មែរ ಕನ್ನಡ 한국어 Kurdî Kernowek Кыргызча Latina Limburgs Ligure Lombard Lingála ລາວ Lietuvių Latviešu Malagasy Македонски മലയാളം Монгол मराठी Кырык мары Bahasa Melayu Malti မြန်မာဘာသာ Эрзянь Nāhuatl Plattdüütsch नेपाल भाषा Li Niha Nederlands Norsk nynorsk Norsk bokmål Occitan ਪੰਜਾਬੀ Kapampangan Papiamentu Naijá Polski Piemontèis پنجابی پښتو Português Runa Simi Română Armãneashti Русский Русиньскый Саха тыла ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ Sicilianu Scots سنڌي Srpskohrvatski / српскохрватски සිංහල Simple English Slovenčina Slovenščina ChiShona Soomaaliga Shqip Српски / srpski Sunda Svenska Kiswahili Ślůnski தமிழ் ತುಳು తెలుగు ไทย Türkmençe Tagalog Toki pona Türkçe Татарча / tatarça Twi Українська اردو Oʻzbekcha / ўзбекча Vepsän kel’ Tiếng Việt Walon Winaray 吴语 მარგალური ייִדיש Yorùbá Vahcuengh 文言 閩南語 / Bân-lâm-gí 粵語 中文 IsiZulu Upravit odkazy Článek Diskuse čeština Číst Editovat Editovat zdroj Zobrazit historii Nástroje Nástroje přesunout do postranního panelu skrýt Akce Číst Editovat Editovat zdroj Zobrazit historii Obecné Odkazuje sem Související změny Načíst soubor Trvalý odkaz Informace o stránce Citovat stránku Získat zkrácené URL Přepnout na původní parser Tisk/export Vytvořit knihu Stáhnout jako PDF Verze k tisku Na jiných projektech Abstract Wikipedia Wikimedia Commons Wikicitáty Položka Wikidat Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Další významy jsou uvedeny na stránce Smrt (rozcestník). Lidská lebka, běžně používaná jako symbol smrti Smrt (též úmrtí, skon, latinsky exitus) je z biologického a lékařského hlediska zastavením životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují. Smrt je stav organismu po ukončení života, úplná a trvalá ztráta vědomí. Umírání je postupný proces, na jehož konci je smrt. Smrt nelze zaměňovat s umíráním, neboť umírání je jedna z fází života organismu. Smrt nastává u každého živého organismu v jiném věku a ve většině případů ji nelze dopředu přesně určit. Nicméně délka života je charakteristická pro každý druh organismu; vychází z jeho genetického základu, ale poměrně výrazně ji ovlivňují i vnější okolnosti.[1] Průměrná délka života u člověka se stále prodlužuje – díky kvalitnější zdravotní péči, hygieně a zdravějšímu životnímu stylu. Hyeny požírají mrtvou impalu To, co má smrtelné následky (např. určitá dávka jedu, nevhodný léčebný postup atd.), se označuje jako letální, tedy smrtelné. Věda zabývající se umíráním a smrtí se nazývá thanatologie. Usnadněním umírání se zabývá paliativní péče. Významy pojmu smrt [editovat | editovat zdroj] V běžné mluvě se pojem smrt používá prakticky výhradně ve vztahu k celému organismu, ale v přírodních vědách a lékařství se běžně lze setkat například s pojmem buněčná smrt, kde se slovo smrt vztahuje k části organismu. Zastavení životních funkcí, které lze ještě včasným vhodným zásahem zvrátit, se nazývá klinická smrt. Pojem smrt se užívá také v přeneseném významu pro zánik – kultury, politického systému, živočišného druhu apod. Expirace jako „poslední vydechnutí“ znamená v lékařství smrt, která se projevuje mimo jiné i zástavou dýchání.[2] Podobně také exitus. Diagnostika smrti [editovat | editovat zdroj] Dříve se smrt diagnostikovala na základě zástavy dechu a srdečního tepu a i dnes se těchto ukazatelů používá nejčastěji.[3] Podstatný rozdíl je ovšem v tom, že oproti dřívějšku víme, že zástava dechu a srdce nemusí být definitivní, takže se smrt na základě těchto ukazatelů určuje teprve, když je lékař přesvědčen, že dané funkce nelze obnovit. Pokud neexistují jiné významné okolnosti prokazující úmrtí, je na místě pokus o obnovení obou funkcí (viz kardiopulmonální resuscitace, zástava srdce a zástava dechu). Z těchto a jiných důvodů se zavedl termín mozková smrt, jež je definovaná jako nevratné vymizení všech funkcí celého mozku.[3] Za normálních okolností mozek odumírá během několika málo minut po zastavení dýchání nebo srdečního tepu, ale v případě, že je člověk podchlazen (například v ledové vodě), může se mozková smrt oddálit. Jsou zaznamenány případy, kdy byl za těchto okolností topící se člověk oživen až po 20 minutách, aniž by to zanechalo nějaké následky.[4][5] Vzhledem k tomu, že různé negativní vlivy (např. hypoxie, otřes mozku) postihují nejdříve vývojově mladší části mozku (šedou kůru mozkovou), může dojít k tzv. apalickému syndromu, kdy ani EEG nezaznamenává žádné mozkové vlny, a přesto hluboká životně důležitá mozková centra stále fungují. Proto se pro stanovení mozkové smrti vyšetření EEG doplňuje ještě např. vyšetřením kmenových evokovaných potenciálů, které zaznamenávají např. funkčnost sluchových drah na úrovni mozkového kmene (BAEP). Člověk může být tedy právně prohlášen za mrtvého na základě zástavy srdce, dechové zástavy, zjištěním dilatace (rozšíření) zorniček nereagujících na světlo či diagnózou mozkové smrti. Informační teorie používá termín informačně teoretická smrt pro stav, kdy není možné žádnými přístroji obnovit či zachovat život a u dané osoby není možno obnovit mysl a osobnost. Smrt z právního hlediska [editovat | editovat zdroj] V české legislativě je smrt definována pouze v ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon): Pro účely tohoto zákona se rozumí […] smrtí nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene § 10 odst. 3 téhož zákona pak dále stanovuje, že: Smrt [§ 2 písm. e)] se zjišťuje prokázáním nevratné zástavy krevního oběhu, nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle (dále jen „smrt mozku“). Člověk, který je dlouho nezvěstný, nebo který téměř jistě zemřel, ale nelze to prokázat, může být na základě žádosti příbuzných soudně prohlášen za mrtvého. Rozdělení smrti podle příčin [editovat | editovat zdroj] Voják padlý během americké občanské války Černá smrt, „The Chronicles of Gilles Li Muisis“ (1272–1352). Bibliothèque royale de Belgique, MS 13076-77, f. 24v. Příčiny smrti lze rozdělit na následující: podlehnutí nemoci smrt stářím a sešlostí – zpravidla se označuje jako přirozená smrt[6] smrt způsobená vlastní vinou: sebevražda – úmyslné ukončení vlastního života sebezabití – smrt, kterou si člověk sám způsobí nedbalostí, neopatrností, nedopatřením – např. dopravní nehoda, otrava houbami, smrtelný úraz při sportu eutanazie – asistovaná sebevražda, usmrcení na žádost smrt v důsledku podmínek neslučitelných se životem: smrt hladem smrt žízní smrt podchlazením udušení utonutí uhoření smrtelný úraz – např. zavalení kamením, zabití padajícím stromem apod. smrt způsobená jiným člověkem: zabití – smrt způsobená jiným člověkem vražda – smrt, způsobená úmyslně jiným člověkem; pokud smrt způsobí člověku zvíře (byť úmyslně), hovoříme spíše o zabití než vraždě poprava – vykonání rozsudku trestu smrti smrt způsobená zvířetem (predátor, parazit, bránící se živočich), rostlinou (otrava) Je zřejmé, že jednotlivé způsoby úmrtí mohou někdy poněkud splývat – závažným problémem je odlišení vraždy (úmyslné zabití) od zabití (neúmyslné), nicméně někdy není ani snadné rozlišit, kdy si člověk smrt způsobil neopatrností a kdy byla způsobena vnějšími příčinami, rovněž eutanazie se někdy může blížit vraždě, ve válce zabití a vražda taktéž splývají atd. Stává se také, že organizmus umírá na kombinaci několika faktorů.[6] Pokud člověk zemře bez předchozích příznaků a z příčin, které mají původ uvnitř těla, označuje se to jako náhlá smrt. V Česku každoročně zemře v důsledku nemoci přibližně 60 tisíc lidí, v důsledku nehody (včetně dopravních) přes 1500 lidí a sebepoškozením přes 600 lidí.[7] Stárnutí [editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Stárnutí. Stárnutí je poměrně běžnou příčinou smrti u člověka, ačkoliv u ostatních druhů je tento důvod spíše v menšině. Vymezit stárnutí není lehké. Obvykle se tento proces definuje jako proces, kdy se zvyšu…